To, že v Česku na místo v sociálních službách čekáte roky, je všeobecně známé. Podle analýzy EY si například ve Středočeském kraji člověk na místo v domově pro seniory průměrně počká celých 317 dní. A v případě kombinovaného postižení či klientů vyžadující vyšší míru podpory to bude ještě mnohonásobně déle. Rodinám a pečujícím, kterým obecně kvalitní sociální služby chybí, řeší situaci svépomocí. Méně vhodné služby, které neodpovídají potřebám klientů, pak využívají až ve chvíli, kdy péči najednou už sami nezvládají – tedy ve chvíli, kdy jim dojdou fyzické či psychické síly nebo musí třeba na zákrok do nemocnice.


Paní Lenka Kováčová žije na Jesenicku se svu dcerou Kateřinou, která je kvůli vážnému postižení na matce plně závislá. Matka zůstala po odchodu otce na péči sama se synem. „Kateřinka je můj miláček. Je to můj život,“ popisuje paní Kováčová svůj vztah k dceři, jejíž vývoj se po osmém měsíci života zastavil. Dnes je jí 23 let. Náročnou situaci komplikuje právě například nedostatek odlehčovacích a dalších služeb, který je v příhraničí ještě mnohem výraznější.

Celý příběh najdete na ➡️

Jenda Žáček